Než se pustíme do opravdového popisu projektu, chtěly bychom čtenáři nejdříve přiblížit téma správního řízení zjednodušenou formou, aby nedocházelo ke zbytečně předčasným útěkům od obrazovky. Věříme, že každý z nás už někdy navštívil lékárnu a kupoval si lék a je téměř nemožné chodit do lékárny celý život jen tak, aniž by člověk nebyl nucem vytáhnout peněženku z kapsy a zaplatit větším či menším obnosem.

    Některé léky/doplňky jsou nehrazené/volně prodejné a tam si člověk musí celou výši zaplatit sám, ale jsou i léky/doplňky, u kterých se projeví smysl toho, že pracující člověk odvádí peníze na zdravotní pojištění a na léky mu bude přispěno od pojišťovny.

    Jakou sumu za daný lék uhradí pojišťovna a kolik bude kupující doplácet není věc mezi nebem a zemí ani za to není zodpovědný prográmek v Pythonu s funkcí random.randint, ale je to důsledek procesu tzv. správního řízení, které se řídí danými legislativně závaznými kroky. Ve správním řízení pak o výši maximální ceny a výši úhrady rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Rozdíl mezi maximální finální cenou (MFC) a úhradou (UHR) pak tvoří maximální (teoretický) doplatek a je to nejvyšší možná částka, kterou po nás mohou za daný lék v lékárně požadovat.

    Ve správních řízeních se nicméně nerozhoduje pouze o cenách/úhradách, ale i mnohém dalším, například jestli mi lék může předepsat praktik nebo jen specialista (podmínky úhrady). Správních řízení pak existuje několik typů podle toho, jaký je jejich účel, o jaké léčivé přípravky nebo skupiny se jedná. V momentě, kdy počet správních řízení už dosahuje 15 000 hranice, je třeba přemýšlet, jak se v nich co nejlépe orientovat a sledovat, že vše funguje tak, jak má.

    Pohodlně se tedy usaďte, protože my vás teď do tohoto světa vezmeme, jelikož tvoří scenérii pro náš první datový projekt v životě.